Stanovisko Lékařů bez hranic k návrhu zřídit v Sýrii vojensky chráněné humanitární koridory

Lékaři bez hranic odmítají militarizaci zdravotnické a humanitární pomoci

V reakci na nejnovější útok syrských ozbrojených složek na město Homs vyzval opětovně minulý týden francouzský ministr zahraničí Alain Juppé k vytvoření „humanitárních koridorů“ v zemi. Podle Juppého by cílem této iniciativy mělo být doručení lékařského a dalšího nezbytného materiálu do obklíčených měst a to v případě nutnosti i s vojenskou podporou, která by „chránila humanitární konvoje … podobně jako v Libyi.“

„Vytvoření humanitárních koridorů s cílem chránit před válkou a represemi zdravotníky a zdravotnická zařízení by ve skutečnosti znamenalo další militarizaci zdravotnické pomoci a učinilo by z ní cíl,“ uvedla Dr. Marie-Pierre Allié, prezidentka francouzské sekce Lékařů bez hranic.

Města Homs a Hamá se stala terčem bombardování, což vedlo k velkému počtu zraněných civilistů. Nicméně nedostupnost potřebné zdravotní péče není primárně způsobena nedostatkem léků a zdravotníků, ale především terorem syrského režimu, který vězní a mučí zraněné, kteří navštíví veřejné nemocnice, a vede válku proti tajné zdravotnické síti zajišťující ošetření pro oběti represí.

Primárním problémem pro zdravotníky a humanitární organizace je tedy, aby všechny strany konfliktu, počínaje syrskou vládou, demilitarizovaly zdravotní péči, včetně míst, kde je poskytována, a potřebných zásobovacích kanálů. Z tohoto ohledu by zapojení mezinárodních vojenských sil do transportu zdravotnických zásob znamenalo katastrofu.

Lékaři bez hranic podporují diplomatické snahy o obnovení neutrality nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, stejně jako doručení životně potřebných zásob obklíčeným městům, avšak odmítají ideu militarizovaných humanitárních koridorů. Pokud Francie hodlá poskytnout vojenskou podporu syrské opozici, bylo by pokrytecké a velmi nebezpečné, kdyby tak činila ve jménu ochrany zraněných pacientů a zdravotníků.