Zpřístupnění léčby nemocným

V roce 2000 si OSN stanovilo za cíl zastavit do roku 2015 rozšiřování pandemie HIV/AIDS a své závazky, včetně zřízení Globálního fondu pro boj s AIDS, malárií a tuberkulózou, zpřístupnění léčby všem nemocným a eliminace přenosu infekce z matky na dítě, potvrdilo i v následujících letech.

Díky Globálnímu fondu, americkému programu PEPFAR a dalším institucím se podařilo do konce desetiletí mnohonásobně rozšířit počet osob léčených ARV léky na téměř 5,3 milionu. Po revizi směrnic WHO pro léčbu HIV/AIDS to je však stále pouze jedna třetina z 14,6 milionu nemocných, kteří tuto léčbu potřebují. V případě dětí má kvůli vysoké ceně pediatrických variant léků přístup k léčbě jen méně než pětina z nich.

Navzdory dosavadním úspěchům a současně velkým výzvám však mnohé dárcovské země neplní své deklarované závazky, jejich podpora Globálního fondu stagnuje nebo dokonce klesá. Řada zemí, včetně ČR, nepřispívá vůbec. Tento trend dramaticky oddaluje zpřístupnění terapie pro všechny nemocné. Lékaři bez hranic již také zaznamenali první konkrétní negativní dopady, ať už v podobě narušení dodávek léků či omezování přístupu nových nemocných k léčbě. ¹

Přísliby vkladů do Globálního fondu ze strany vlád a jiných dárců pro roky 2011 – 2013 dosáhly výše 11,7 miliardy USD. To je výrazně méně než 20 miliard USD, které Fond potřebuje pro slíbené rozšíření programů. A je to méně než 13 miliard USD, které Fond potřebuje pro zachování stávajících projektů.

¹ Pro více informací viz: MSF, No time to quit: HIV/AIDS treatment gap widening in Africa, 2010; MSF, The Ten Consequences of AIDS Treatment Delayed, Deferred, or Denied, 2010.