
Demokratická republika Kongo
V roce 2009 zakoušeli civilisté na východě Demokratické republiky Kongo (DRK) neustálé násilí od různých ozbrojených skupin. Stovky lidí byly zabity, tisíce žen a dětí byly znásilněny (k obětem někdy patřili i muži) a statisíce lidí musely utéci ze svých domovů. Partyzánská válka vystřídala ozbrojená střetnutí v provincii Severní Kivu, kde místní bojovníci rabovali a pálili domy. Tento teror byl odvetou za podporu místních obyvatel jiným frakcím.
V roce 2008 spolu bojovaly především konžská armáda (FARDC) a rebelující skupina Národní rada pro lidovou obranu (CNDP). Konflikt se v tomto roce změnil, když konžská a rwandská armáda začaly ofenzivní boje v Severním a Jižním Kivu s cílem vyhladit rwandské rebely Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR). Logistickou podporu poskytly konžské armádě mírové jednotky OSN v Kongu (známé jako MONUC).
V říjnu prováděl tým Lékařů bez hranic za podpory konžského ministerstva zdravotnictví očkování tisíců dětí proti spalničkám na sedmi místech v regionu Masisi, oblasti ovládané FDLR, když konžská armáda spustila palbu, čímž zahnala civilisty i humanitární pracovníky do úkrytů. K útoku došlo i přes záruky bezpečnosti od všech stran operujících v oblasti. Tisíce lidí byly donuceny utéci neznámo kam a Lékaři bez hranic museli evakuovat své týmy do krajského města Goma.
Lékaři bez hranic tento ozbrojený útok okamžitě veřejně odsoudili. „Použili nás jako návnadu," prohlásil Luis Encinas, vedoucí programů Lékařů bez hranic pro střední Afriku. „Tento útok byl nepřijatelným zneužitím humanitární činnosti k vojenských účelům." V ostatních oblastech, kde program mohl pokračovat, oočkovali Lékaři bez hranic celkem 165 tisíc dětí.
Přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve východním Kongu poskytují Lékaři bez hranic nadále zdravotnickou pomoc stovkám tisíců osob v jedné ze svých největších intervencí roku 2009. Vedou zde mobilní kliniky, kliniky pro léčbu obětí sexuálního násilí, očkovací kampaně, programy pro léčbu cholery, provozují nemocnice a distribuují humanitární pomoc. Lékaři bez hranic jsou jedinou mezinárodní humanitární organizací, která v Severním Kivu provádí chirurgické výkony - v průměru proběhne v nemocnici Rutshuru 14 akutních operací denně. Od listopadu 2008 do října 2009 Lékaři bez hranic ve východním Kongu vyšetřili 528 850 pacientů, pečovali o 10 160 podvyživených dětí a léčili 4 900 pacientů nakažených cholerou a 5 330 obětí sexuálního násilí.
Ve stejné době byli na severu DRK obyvatelé Haut-Uélé a Bas-Uélé lapeni ve víru násilí způsobeného útoky páchanými ugandskou skupinou rebelů z Armády Božího odporu (LRA) na jedné straně a ugandskou a konžskou ofensivou proti LRA na straně druhé. Civilisté se ocitli tváří v tvář stále častějším organizovaným loupežím. Stovky tisíců lidí byly během uplynulého roku vysídleny. Trvající útoky nadále nutí tisíce lidí prchnout a hledat úkryt a větší bezpečí ve městech. Počet obyvatel města Doruma se ztrojnásobil a každé z měst Gangala a Banda hostí více než 20 000 vysídlených osob bez jakékoli podpory. Tyto lokality se staly enklávami, zatímco odlehlá pole a vesnice zůstaly opuštěné.
Jako jedna z mála humanitárních organizací působících v tomto regionu, vyzvali Lékaři bez hranic, kteří zde poskytují základní zdravotní, chirurgickou, psychologickou a potravinovou péči tisícům utečenců, ostatní humanitární organizace, aby reagovaly na nastalou situaci a posílily svou činnost především ve venkovských oblastech nejvíce zasažených krutým násilím. Zvýšená vlna násilí donutila Lékaře bez hranic pozastavit program léčby smrtící spavé nemoci.
Oblast Ituri, kde byla v posledních letech situace klidnější, zaznamenala vzrůstající násilí a napětí mezi Iturským hnutím za vlastenecký odboj (FRPI) a FARDC. To vedlo k vysídlení 50 000 lidí. Lékaři bez hranic jsou jedinou nevládní organizací, která v oblasti působí.
V ostatních oblastech země zůstává zdravotní systém vážně narušen a mnozí Konžané jsou tak vydání napospas nemocem. Během tohoto roku poskytovali Lékaři bez hranic i nadále bezplatnou zdravotní péči a reagovali na epidemie eboly, cholery a spalniček. V roce 2009 Lékaři bez hranic v zemi oočkovali více než 500 000 dětí proti spalničkám.
06.01.2010
V roce 2009 zakoušeli civilisté na východě Demokratické republiky Kongo (DRK) neustálé násilí od různých ozbrojených skupin. Stovky lidí byly zabity, tisíce žen a dětí byly znásilněny (k obětem někdy patřili i muži) a statisíce lidí musely utéci ze svých domovů. Partyzánská válka vystřídala ozbrojená střetnutí v provincii Severní Kivu, kde místní bojovníci rabovali a pálili domy. Tento teror byl odvetou za podporu místních obyvatel jiným frakcím.
V roce 2008 spolu bojovaly především konžská armáda (FARDC) a rebelující skupina Národní rada pro lidovou obranu (CNDP). Konflikt se v tomto roce změnil, když konžská a rwandská armáda začaly ofenzivní boje v Severním a Jižním Kivu s cílem vyhladit rwandské rebely Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR). Logistickou podporu poskytly konžské armádě mírové jednotky OSN v Kongu (známé jako MONUC).
V říjnu prováděl tým Lékařů bez hranic za podpory konžského ministerstva zdravotnictví očkování tisíců dětí proti spalničkám na sedmi místech v regionu Masisi, oblasti ovládané FDLR, když konžská armáda spustila palbu, čímž zahnala civilisty i humanitární pracovníky do úkrytů. K útoku došlo i přes záruky bezpečnosti od všech stran operujících v oblasti. Tisíce lidí byly donuceny utéci neznámo kam a Lékaři bez hranic museli evakuovat své týmy do krajského města Goma.
Lékaři bez hranic tento ozbrojený útok okamžitě veřejně odsoudili. „Použili nás jako návnadu," prohlásil Luis Encinas, vedoucí programů Lékařů bez hranic pro střední Afriku. „Tento útok byl nepřijatelným zneužitím humanitární činnosti k vojenských účelům." V ostatních oblastech, kde program mohl pokračovat, oočkovali Lékaři bez hranic celkem 165 tisíc dětí.
Přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve východním Kongu poskytují Lékaři bez hranic nadále zdravotnickou pomoc stovkám tisíců osob v jedné ze svých největších intervencí roku 2009. Vedou zde mobilní kliniky, kliniky pro léčbu obětí sexuálního násilí, očkovací kampaně, programy pro léčbu cholery, provozují nemocnice a distribuují humanitární pomoc. Lékaři bez hranic jsou jedinou mezinárodní humanitární organizací, která v Severním Kivu provádí chirurgické výkony - v průměru proběhne v nemocnici Rutshuru 14 akutních operací denně. Od listopadu 2008 do října 2009 Lékaři bez hranic ve východním Kongu vyšetřili 528 850 pacientů, pečovali o 10 160 podvyživených dětí a léčili 4 900 pacientů nakažených cholerou a 5 330 obětí sexuálního násilí.
Ve stejné době byli na severu DRK obyvatelé Haut-Uélé a Bas-Uélé lapeni ve víru násilí způsobeného útoky páchanými ugandskou skupinou rebelů z Armády Božího odporu (LRA) na jedné straně a ugandskou a konžskou ofensivou proti LRA na straně druhé. Civilisté se ocitli tváří v tvář stále častějším organizovaným loupežím. Stovky tisíců lidí byly během uplynulého roku vysídleny. Trvající útoky nadále nutí tisíce lidí prchnout a hledat úkryt a větší bezpečí ve městech. Počet obyvatel města Doruma se ztrojnásobil a každé z měst Gangala a Banda hostí více než 20 000 vysídlených osob bez jakékoli podpory. Tyto lokality se staly enklávami, zatímco odlehlá pole a vesnice zůstaly opuštěné.
Jako jedna z mála humanitárních organizací působících v tomto regionu, vyzvali Lékaři bez hranic, kteří zde poskytují základní zdravotní, chirurgickou, psychologickou a potravinovou péči tisícům utečenců, ostatní humanitární organizace, aby reagovaly na nastalou situaci a posílily svou činnost především ve venkovských oblastech nejvíce zasažených krutým násilím. Zvýšená vlna násilí donutila Lékaře bez hranic pozastavit program léčby smrtící spavé nemoci.
Oblast Ituri, kde byla v posledních letech situace klidnější, zaznamenala vzrůstající násilí a napětí mezi Iturským hnutím za vlastenecký odboj (FRPI) a FARDC. To vedlo k vysídlení 50 000 lidí. Lékaři bez hranic jsou jedinou nevládní organizací, která v oblasti působí.
V ostatních oblastech země zůstává zdravotní systém vážně narušen a mnozí Konžané jsou tak vydání napospas nemocem. Během tohoto roku poskytovali Lékaři bez hranic i nadále bezplatnou zdravotní péči a reagovali na epidemie eboly, cholery a spalniček. V roce 2009 Lékaři bez hranic v zemi oočkovali více než 500 000 dětí proti spalničkám.
Slideshow: Deset humanitárních krizí roku 2009
Lékaři bez hranic začali vydávat TOP 10 humanitárních krizí v roce 1998. Čerpajíc z krizové zdravotnické pomoci Lékařů bez hranic na misích se seznam usiluje o pozvednutí povědomí o velikosti a vážnosti krizí, které mohou, ale také nemusí být v centru mediální pozornosti.„Civilisté se stále častěji stávají oběťmi konfliktů nebo je jim bráněno v přístupu k život zachraňující pomoci,“ uvedl mezinárodní prezident Lékařů bez hranic Dr. Christophe Fournier. „Jsme proto zavázáni mluvit o tom, s čím se setkáváme.“



