Access to essential medicines

MSF Websites

© Yuri Kozyrev - NOOR
29.12.2008 | Kampaň Top 10 Tiskové zprávy

Top 10: Humanitární krize roku 2008

Masivní nucené vysídlování civilistů, násilí a neuspokojené zdravotní potřeby v Demokratické republice Kongo, Somálsku, Iráku, Súdánu či Pákistánu zůstávají v očích mezinárodní veřejnosti často neviditelné. Spolu s opomíjenými zdravotnickými krizemi v Myanmaru/Barmě a Zimbabwe jsou příkladem nejhorších humanitárních a zdravotnických krizí ve světě. Tyto krize a kontexty se ocitly na seznamu nejhorších humanitárních krizí, který letos již po jedenácté vydala mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic. Seznam rovněž zahrnuje šířící se kombinované onemocnění HIV a tuberkulózou a problém dětské podvýživy, která souvisí s úmrtím až 5 milionů dětí ročně.

„Zveřejněním tohoto seznamu chceme obrátit pozornost k často přehlíženému utrpení milionů lidí, kteří jsou uvězněni uprostřed konfliktů a válek či jsou postiženi zdravotnickou krizí a jejichž naléhavé zdravotní potřeby jsou ignorovány,“ uvedl prezident mezinárodního výboru Lékařů bez hranic Dr. Christophe Fournier. „Týmy Lékařů bez hranic, které pracují v předních liniích krizových oblastí po celém světě, se opakovaně setkávají se zdravotními i psychologickými následky extrémního násilí, vysídlování či onemocnění různými opomíjenými, třebaže jinak léčitelnými nemocemi. Vnímáme jako svou odpovědnost naše pacienty nejen léčit, ale také být svědky jejich nesnesitelného utrpení a hovořit o něm.“

Mnohé ze zemí na letošním seznamu kromě toho ilustrují neustále se zužující prostor pro nestrannou humanitární pomoc. To výrazně omezuje možnosti poskytování pomoci těm nejvíce postiženým a zranitelným. Lékaři bez hranic a další humanitární organizace nyní pracují v nebezpečnějších podmínkách a čelí větším bezpečnostním rizikům než dříve. Ve vysoce zpolitizovaných a násilných konfliktech, jako např. v Somálsku, Pákistánu, Súdánu či Iráku, jsou Lékaři bez hranic navzdory své nezávislosti a neutralitě limitováni ve svých možnostech reagovat na obrovské zdravotnické potřeby obyvatel.

Zvýšené násilí v Somálsku zahrnující přímé útoky a výhružky vůči humanitárním pracovníkům vedlo k tomu, že Lékaři bez hranic museli v roce 2008 omezit některé z operací a následně stáhnout ze země své mezinárodní spolupracovníky. Projekty jsou nyní v omezeném rozsahu vedeny somálskými spolupracovníky. Podobně v Pákistánu, kde na severozápadě země začátkem roku 2008 utekly statisíce lidí před vzdušnými nálety a bombardováním namířeným proti povstalcům, byla organizace po útocích nucena omezit počet svých mezinárodních spolupracovníků.

V zemích, jako jsou Myanmar nebo Zimbabwe, kde zdravotnictví nepatří mezi vládní priority, se buď na činnost humanitárních organizací pohlíží s nedůvěrou, nebo humanitární organizace musí osamoceně čelit ohromujícím zdravotnickým krizím. V Myanmaru, kde Lékaři bez hranic jako jedni z mála zajišťují péči o nemocné HIV/AIDS, umírají na tuto chorobu zbytečně statisíce lidí. Vlády rovněž ignorují krizi dětské podvýživy. V Nigeru přinutila vláda Lékaře bez hranic ukončit programy na léčbu dětské podvýživy v regionu Maradi, kde desetitisíce dětí trpěly akutní podvýživou. V důsledku tohoto kroku se ohroženým a nemocným dětem nedostalo osvědčené a vysoce efektivní léčby.

Top 10 humanitárních krizí roku 2008:


Lékaři bez hranic zveřejňují Top 10 humanitárních krizí jedenáct let. Seznam byl původně zaměřen na krize nejvíce mediálně opomíjené. V letošním roce se seznam soustředí na krize nejvážnější.