Kdo umí píchnout do prstu, může testovat Kala azar

Chemakeu se musela rozhodnout. Navštívila již dvě zdravotnická centra a utratila téměř 7000 keňských šilinků (90$), které si půjčila od rodiny a přátel. Její dvouletý syn Pkorir byl nejdříve léčen na malárii a poté na tyfus, ale jeho stav se nelepšil. Ve skutečnosti to vypadalo, že se jen zhoršuje. Když jí soused řekl o klinice Lékařů bez hranic na léčbu Kala azar v Kachelibě, vzdálené asi 100 kilometrů, musela se Chemakeu rozhodnout: riskne to a chlapečka vezme do nemocnice, kde možná zemře, nebo si ho nechá doma, kde alespoň zemře v kruhu své milující rodiny.

Nakonec se Chemakeu, která je v osmém měsíci těhotenství, s manželem rozhodla pro dvoudenní cestu na kliniku Lékařů bez hranic. Byla to správná volba, po 17 dnech reaguje Pkorir na léčbu dobře.

„Když jsme poprvé přišli na kliniku, bylo mu opravdu špatně. Nedělala jsem si už žádné naděje,“ svěřuje se Chemakeu, „Teď už je mu ale mnohem lépe, vrátila se mu chuť k jídlu a nemá ani horečku. Jsem moc šťastná.“

(Chemakeu a Pkorir na klinice Lékařů bez hranic)

Pkorirův případ není neobvyklý. Kala azar se vyskytuje v Keni v několika oblastech, ale informovanost o této smrtelné nemoci je nízká. Většina zdravotnických středisek a zdravotníků pacienty na Kala azar netestuje. A i ti, kteří by ji testovat chtěli a uměli, nemohou, protože jim předpisy nařizují testy provádět pouze v laboratořích, které mají spolehlivý zdroj elektřiny a školený personál. Obojí je ale v této části severozápadní Keni vzácnost.

Lékaři bez hranic se to snaží změnit používáním jednoduchých diagnostických testů Opti Leish. Podobně jako rychlý test na malárii i tyto testy mohou diagnostikovat Kala azar z kapky krve.

„Kdo umí píchnout do prstu, počítat kapky a odstopovat si čas, může tento test použít,“ vysvětluje lékař z organizace Lékaři bez hranic Dagemlidet Worku. „Výsledky jsou k dispozici za 20 až 25 minut a jejich spolehlivost je kolem 97%.“

Lékaři bez hranic testy využívají na klinice v Kachelibě a v některých dalších zdravotnických střediscích v regionu. Pokud se ale má změnit situace a má se dosáhnout pokroku v diagnostikování tohoto „tichého zabijáka“, musí být využívány v mnohem větším rozsahu.

K symptomům Kala azar patří úbytek na váze, zvětšená slezina a játra a anémie. Pokud se nemoc neléčí, je do dvou let ve 100% smrtelná. Každoročně zabije více než 50 000 lidí. Ti, u kterých se diagnostikuje, mají omezené možnosti: existuje totiž jenom hrstka léků na léčbu této nemoci, která ročně postihuje přes 12 milionů lidí na celém světě. Nejčastěji používaná léčba byla vyvinuta ve 30. letech minulého století, je dlouhá, toxická a bolestivá - nitrosvalové injekce se denně podávají po dobu 30 dnů. tato léčba je také drahá - v soukromých lékárnách stojí minimálně 100 dolarů, což ji činí pro většinu obyvatel Keni, kteří přežívají s méně než dolarem na den, absolutně nedostupnou. Lékaři bez hranic jsou jednou z mála organizací, která v Keni poskytuje léčbu této nemoci bezplatně.

„Jako druhá linie léčby se používá Ambisome. Jde o sedmidenní terapii, u které se medikament podává nitrožilně,“ vysvětluje Worku. „Tato léčba je kratší, efektivnější a méně toxická. Kdyby farmaceutický průmysl hledal a vyvíjel alternativní metody léčby Kala azar, mohli bychom léčbu Ambisomem používat u všech pacientů. Protože se ale na trhu neobjevuje mnoho nových léků, musíme tento lék šetřit pro nejtěžší případy. Pokud se totiž u někoho rozvine rezistence na Ambisome, nejsou už žádné další možnosti.“

Dvouletý Pkorir, který má Kala azar poprvé, zatím k těmto „těžkým případům“ nepatří. Až za dalších 13 dní ukončí svou léčbu, bude si ho jeho matka moci vzít zpátky domů. S trochou štěstí se mu nemoc nevrátí.