Kolumbie: Přehled aktivit 2006/2007
[Speciál ke Kolumbii a dalším tématům z Top 10: Opomíjené krize roku 2007]
Vleklý konflikt sužuje části Kolumbie už desítky let. V této válce bojují guerilly proti vládním jednotkám, policii i vládou podporovaným paramilitaristům. Podle posledních odhadů z roku 2007 je v důsledku neustávajícího násilí, včetně masakrů, vražd či zastrašování v zemi 3,8 milionu vnitřně vysídlených osob.[1] Atmosféra strachu má trvalé psychosociální dopady na životy mnoha Kolumbijců. Psychické utrpení je široce rozšířené a tak jednou z priorit projektů Lékařů bez hranic v zemi je i péče o mentální zdraví.
V roce 2007 otevřeli Lékaři bez hranic nový projekt v Tame, v departmentu Arauca. Opoždění při administraci vládní sociální podpory nechávají často uprchlíky bez přístupu ke zdravotní péči a tak Lékaři bez hranic poskytují zdravotní péči všem vnitřně vysídleným osobám. Psychologická pomoc je doplněna podporou a školením místních institucí starajících se o mentální zdraví. Lékaři bez hranic se snaží vytvořit podpůrnou síť pro vysídlené zahrnující instituce, které poskytují zdravotní, psychologickou či ekonomickou podporu, stejně jako organizace zaměřené na hledání a spojování rozdělených rodin. Lékaři bez hranic rovněž poskytují zdravotní a psychologickou pomoc v zemědělských oblastech Araucy.
V zemědělských departmentech Tolima a Huila Lékaři bez hranic v roce 2006 provedli 11 074 lékařských konzultací a 4 700 individuálních či skupinových psychologických konzultací. Psychologická pomoc je dostupná v Algeciras, Casa Blanca, které je konfliktem rovněž postižené. V Ibagué, hlavním městě Tolimy, nabízejí Lékaři bez hranic primární zdravotní péči lidem čekajícím na certifikát potvrzující jejich status vysídlenců, který potřebují pro volný přístup k vládní zdravotní péči.
Nedaleko Bogoty Lékaři bez hranic pomáhají nově vysídleným v distriktu Soacha. Provádějí zde lékařská vyšetření a poskytují psychologickou pomoc vysídleným a lidem vyloučeným z veřejného zdravotnictví. Tým informuje vysídlené rodiny o jejich právu na zdravotní péči a o možnostech získat přístup do složitého vládou řízeného zdravotního systému. Psychologickou pomoc rovněž poskytují lidem ve Florencii, department Caquetá. Měsíčně se tu setkají s asi 700 pacientů, kteří přicházejí s depresemi či posttraumatickým stresem.
V regionu Barbacoas, department Nariño, poskytují Lékaři bez hranic zdravotní péči prostřednictvím mobilních klinik, podporují místní zdravotnická zařízení, pomáhají při obnovování zdravotnické infrastruktury na venkově, vzdělávají zdravotnický personál a zavádějí systémy vodního a odpadního hospodářství.
Na klinikách v Uraba, department Antioquia, poskytují základní zdravotní péči a léčbu všeobecně rozšířených chorob, např. tuberkulózy, malárie a leishmaniózy. V místě působí rovněž mobilní týmy, které poskytují zdravotní péči, včetně vakcinace a zubní péče, starají se o vodní, sanitační a odpadové hospodářství, distribuci moskytiér a psychologickou pomoc. Je tu také klinika zaměřená na reproduktivní péči, HIV/AIDS a oběti sexuálního násilí. Podobný projekt funguje na severovýchodě departmentu v Norte de Santander prostřednictvím kliniky v Tibu.
Mnoho vysídlených obyvatel je také v Sincelejo, městském slumu v severozápadním departmentu Sucré. Lékaři bez hranic zde poskytují základní zdravotní a psychologickou péči, léčí nemocné HIV/AIDS, jinými sexuálně přenosnými nemocemi či tuberkulózou a obětem sexuálně motivovaného násilí. Fungují tu rovněž projekty zaměřené na zlepšení vodního a odpadového hospodářství ve čtvrtích, kde se soustředí vysídlení obyvatelé.
Sexuální a reproduktivní zdravotní péče je poskytována také ve městech Riosucio a Quibdo, v departmentu Choco, a zahrnuje také lékařskou a psychologickou pomoc obětem sexuálního násilí. Lékaři bez hranic rovněž školí personál a místní instituce v používání postexpoziční profylaxe, která může snížit riziko přenosu HIV při náhodném vystavení se infekci.
V zemědělských oblastech Istmina a Río San Juan (department Choco) poskytují primární zdravotní a reproduktivní péči mobilní kliniky. Lékaři bez hranic technicky a materiálně podporují zdravotní střediska podél řeky v Rio San Juan. V Andagoya/Istmina provozuje organizace zdravotní středisko orientující se na péči pro ženy a ženám ve vysokém stupni těhotenství, které žijí ve vzdálenějších oblastech, v Andagoya také poskytuje ubytování.
V Kolumbii působí Lékaři bez hranic od roku 1985 a v současnosti zde mají 267 spolupracovníků.
[1] Jako „vnitřně vysídlené osoby“ jsou označování uprchlíci, kteří nepřekročili hranice své země. Tito lidé proto nepožívají ochrany mezinárodního práva ve stejném rozsahu jako přeshraniční uprchlíci. Odpovědnost za zabezpečení jejich životních podmínek nese jejich vláda.
