Ruská federace/Čečensko: Přehled aktivit 2006/2007
[Speciál k Čečensku a dalším tématům z Top 10: Opomíjené krize roku 2007]
Dvě války, jež následovaly vyhlášení nezávislosti Čečenska na Rusku, přinesly zemi nejenom zkázu, ale i hluboká duševní traumata jejím obyvatelům. Psychologické poradenství je důležitou součástí většiny aktivit Lékařů bez hranic v této zemi.
Navzdory formální obnově moci a oficiálním zprávám o stabilizaci situace je bezpečnost v zemi stále nejistá. V Čečensku a v sousedních zemích ruského severního Kavkazu se stále objevují náhlé výbuchy násilí. Lékaři bez hranic jsou také stále svědky toho, že mnohé potřeby obyvatel zůstávají nenaplněny, včetně zdravotní péče.
V hlavním městě Čečenska Groznyj poskytují mobilní zdravotnické týmy Lékařů bez hranic základní zdravotní péči obyvatelům v šesti dočasných ubytovnách, jež slouží uprchlíkům, kteří se s minimem prostředků vrátili z Ingušska a své domy našli zničené. Lékaři bez hranic rovněž renovovali dvě kliniky a provozují lékárny v Grozném.
Léky jsou předepisovány a zdarma distribuovány pod dohledem lékaře z Lékařů bez hranic. Zvláštní pozornost je věnována péči o matku a dítě. Místní lékaři, pracující pro Lékaře bez hranic, poskytují pediatrickou a gynekologickou péči či konzultace v otázkách reprodukční péče a plánování rodičovství, měsíčně jich provedou kolem 3.000. V odlehlé šelkovské oblasti, sužované hospodářskou krizí, provozují Lékaři bez hranic kliniku, ve které poskytují základní zdravotní péči a provádějí přibližně 1.000 konzultací měsíčně. Vedle toho podporují oblastní nemocnice v Šatoj, Šaroj a Itum-Kale.
Program DOTS[1] pro léčbu tuberkulózy rozvíjejí Lékaři bez hranic ve čtyřech střediscích, jež organizace podporuje a která pokrývají populaci 300.000 lidí. Čečenskému zdravotnickému systému chybí všeobecný plán pro léčbu tuberkulózy a její financování a v zemi je pouze 5 fungujících TBC středisek. Při léčbě tuberkulózy používají Lékaři bez hranic strategii DOTS, pro lepší účinnost léčby poskytují pacientům také doplňkovou vysoko-energetickou stravu. Míra úspěšnosti léčby v programu je vysoká. Posiluje ji také práce týmu osvětových pracovníků Lékařů bez hranic, kteří se starají o to, aby pacienti dokončili náročnou a dlouhou léčbu.
V červnu 2006 otevřeli Lékaři bez hranic v 9. nemocnici v Grozném, hlavní republikové traumatologické nemocnici, projekt rekonstrukční chirurgie, aby poskytli ošetření pacientům zmrzačeným během války a léčili zranění, jež nebyla správně ošetřena (např. špatně srostlé končetiny). Do května 2007 zde bylo provedeno přes 200 chirurgických zásahů. Ve stejném zařízení podporují Lékaři bez hranic neurochirurgické a traumatologické oddělení, kde se provádí život zachraňující zákroky v případě násilných zranění.
Omezení a ukončení projektů
Začátkem roku 2007 ukončili Lékaři bez hranic většinu projektů v sousedním Ingušsku (pediatrické a před- a poporodní konzultace či mobilní kliniky poskytující základní zdravotní péči) díky hromadnému návratu čečenských uprchlíků, kteří byli cílovou skupinou těchto programů. V provozu ale nadále zůstává klinika Lékařů bez hranic v hlavním městě Nazraň, která slouží zbývajícím obyvatelům osad, jež vznikly v důsledku spontánního vnitřního vysídlení, a stejně tak v práci pokračují zdejší psychosociální konzultanti.
Lékaři bez hranic pracují v Ruské federaci od roku 1988 a mají zde 331 spolupracovníků. Na severním Kavkazu jsou přítomni od roku 1999.
[1] DOTS: Directly Observed Treatment short-course (WHO 1995, Přímo kontrolovaná krátkodobá terapie.)
